K dodání na podzim 2023
Jedním z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších letounů
Rakousko-Uherského letectva byl dvousedadlový
víceúčelový dvouplošník Hansa-Brandenburg C.I. Úspěšně
plnil úkoly průzkumné, bombardovací i stíhací a v závěru kariéry
i školní. Jeho konstruktérem byl německý letecký inženýr Ernst
Heinkel. Původní německý výrobce dodal 80 kusů verze C.I.
a od konce roku 1915 začala licenční výroba v Rakousko-Uhersku
v podniku Albatros, přejmenovaného v únoru 1917 na společnost
Phönix Flugzeugwerke A.G. Albatros vyvinul univerzální trup, poprvé
instalovaný na Brandenburgy C.I., které byly vyráběny v maďarské
Flugzeugfabrik AG (UFAG) v Budapešti od dubnu 1916. Standardním
motorem byl Daimler o výkonu 110 kW. V polovině roku 1917, kdy již
jejich výkony nestačily na bojovou službu, většinou přecházely
k cvičným úkolům. Na méně exponovaných úsecích fronty však
nadále působily jako bojové. Protože Brandenburgy C.I. byly vyráběny
v mnoha sériích, odlišovaly se svým vzhledem i parametry. Série 26,
29.5, 129, 229, 329 a 429 pocházely z vídeňského Phönixu, zatímco
budapešťský výrobce UFAG produkoval série 61, 64, 67, 68, 69,
69.5,169, 269 a 369. Rozpětí jejich křídel činilo okolo 12,3 m, délka
8,3 až 8,4 m a hmotnost prázdného stroje zhruba 800 až 900 kg.
Maximální rychlost činila původně 140 km/h, ale v průběhu války se
zvýšila; stroje jednotlivých sérií byly vybaveny motory Mercedes,
Daimler, Hiero nebo Benz. Výzbroj představoval jeden pevný a jeden
pohyblivý kulomet Schwarzlose ráže 8 mm. Vedle toho mohly letouny
Hansa-Brandenburg C.I nést pod křídly letecké bomby o celkové
váze 60–100 kg a dále radiovybavení a fotovybavení. Hansa
Brandenburg C.I. je úzce spjat s historií československého letectví.
Létalo na něm během války i po ní mnoho pilotů a pozorovatelů
české, německé, maďarské a slovenské národnosti pocházejících
z našeho území a sloužících v Rakousko-Uherském letectvu,
především na východní a italské frontě. Po skončení první světové
války byly tyto stroje používány leteckými silami Československa,
Jugoslávie, Polska, Ukrajiny, Maďarské republiky rad, Ruska
a Rumunska, kde se také vyráběly. V Československu se staly se
vzorem pro typy Aero A - 14, A – 15 a A – 26, které sloužily hluboko
do poválečných let nejen ve vojenském letectvu, ale zahajovaly i civilní
leteckou dopravu.
Technické údaje
Osádka: 2 osoby
Rozpětí: 12,30 m
Délka: 8,40 m
Výška: 3,20 m
Nosná plocha: 38,40 m²
Hmotnost prázdného letounu: 778 kg
Vzletová hmotnost: 1219 kg
Pohonná jednotka:1x šestiválcový řadový motorAustro-Daimler AD6
Výkon pohonné jednotky: 110 kW (150 koní)
Výkony
Maximální rychlost: 148 km/h
Výstup do 1000 m: 5,5 min
Výstup do 3000 m: 17 min 36 s
Délka letu: 3 hodiny
Výzbroj
2 × kulomet Schwarzlose M. 07/12 ráže 8 mm
100 kg pum
