Plastikové modely - stavebnice aut - stavebnice letadel
Nabídka
Česky English
Macmodel Zetro 25A Zetor 25A Tatra 77a 1937 Tatra 77a 1937 Macmodel Škoda 706 RTHP CAS 25 - Nový Hrádek Škoda 706 RTHP CAS 25 - Nový Hrádek Macmodel Škoda 706 RTHP CAS 25 Škoda 706 RTHP CAS 25 Macmodel Škoda 706 RTH-AKV 1971 Škoda 706 RTH-AKV 1971 Macmodel Škoda 706 RTK Bobr Škoda 706 RTK Bobr Macmodel Škoda 706 RTK Bobr Škoda 706 RTK Bobr Macmodel Škoda 708 RTD S 1964 Škoda 708 RTD S 1964 Macmodel Škoda 707 RTC 1958 Škoda 707 RTC 1958 Macmodel Škoda 706 RTV 1957 Škoda 706 RTV 1957 Macmodel Škoda 706 RTD-a 1964 Škoda 706 RTD-a 1964 Macmodel Škoda 706 RT-RT3 1957 Škoda 706 RT-RT3 1957 Macmodel Škoda 706 RTS-1 1961 Škoda 706 RTS-1 1961
[www.macmodel.cz]
MAC models are available at CMR Models for Export to abroad
MAC models are available at CMR Models for Export to abroad
[www.cmrmodels.co.uk]

Pohledy, kalendáříky, fotografie
[www.pohledyseifert.cz]

Member of International List of Scale Model Related Web Sites

Modely letadel / 1:72 / Phoenix D.IIa K.u.K.

Phoenix D.IIa K.u.K.

Phoenix D.IIa K.u.K.

Kód: 72038

Vídeňská letecká továrna Phönix Flugzeugwerke AG vyvinula v roce 1917 úspěšný stíhací letoun Phönix D.I, který byl vyráběn v několika sériích. Phönix D.I byl sice považován za úspěšný typ, jeho letové vlastnosti byly hodnoceny jako velmi dobré, avšak jeho výkony se ukázaly být spíš pouze průměrné.

Konstrukční tým firmy Phönix, jehož čele stál mladý, ale velmi schopný Dipl. Ing. Leo Kirse, tedy začal upravovat typ D.I tak, aby se jeho výkony a také obratnost zlepšily. Na konci tohoto procesu ovšem už stál nový typ Phönix D.II, respektive D.lla, podle výkonu použitého motoru.

Oproti Phönixu D.I byla konstrukce typu D.II především podstatně odlehčena. Uvádí se, že prototyp byllehčí o celých 130 kg. Motor zůstal u Phönixu D.II nezměněn, tedy Hiero o výkonu 200 k. Nosná soustava, navržená Dipl. Ing. Edmundem Sparmannem se oproti předchozímu typu změnila. Především horní křídlo, které bylo u typu D.II již nedělené a bez vzepětí. Zároveň bylo opatřeno štíhlejšími křidélky. Mezikřídelní vzpěry již nebyly skloněny směrem k trupu. Změnil se také tvar VOP, kde výškovka byla doplněna o rohové aerodynamické odlehčení. Dále také zmizela malá opěrka hlavy za kabinou a byly provedeny ještě další změny. Výzbroj zůstala zachována jako u typu D.I, tedy dva synchronizované kulomety Schwarzlose ráže 8 mm, umístěné po obou stranách motoru uvnitř trupu.

Při zkouškách prototypu vystoupal stroj do výšky 5000 m za 19 minut, což bylo podstatné zlepšení oproti typu D.I, který se do stejné výšky dostal za plných 28 minut. Díky výše popsaným změnám se také zrychlila odezva letounu na podněty v řízení. Nový letoun byl určen pro sériovou výrobu jako Phönix D.II s motorem Hiero o výkonu 200 k, respektive jako Phönix D.lla s motorem Hiero o výkonu 230 k.

Počátkem roku 1918 byly, podobně jako u typu D.I, rovněž u typu Phönix D.II objednány tři výrobní série. Letouny se ovšem lišily pouze výrobcem motoru Hiero. Konkrétně se jednalo o následující série:
Phönix D.11122.01 až 122.26 motor Hiero 200 k,
Phönix D.II 222.01 až 222.14 motor Hiero (Fi) 200 k,
Phönix D.II 322.01 až 322.08 motor Hiero (Bd) 200 k.

Motory Hiero vyráběla firma Eissler, Warchalowski & Co, motory Hiero (Fi) firma Austro-Fiat Werke a motory Hiero (Bd) pražská továrna Maschinenbau AG-Breitfield, Daněk & Co.

Pokud jde o typ Phönix D.lla, byla v březnu 1918 objednána pouze jediná série, ovšem dohromady o 48letounech: Phönix D.lla 422.01 až 422.48. Většina strojů byla poháněna motorem Hiero o výkonu 230 k, avšak kvůli pomalým dodávkám těchto pohonných jednotek bylo nakonec asi 20 % Phönixů D.lla osazeno původními slabšími motory Hiero o 200 k.

Výroba Phönixů D.II a pravděpodobně i D.lla se rozeběhla v březnu 1918 a první letouny začaly k jednotkám přicházet v květnu 1918. Ovšem hned na počátku jejich bojové kariéry se vyskytly problémy s nedostatečně pevným motorovým ložem. Tyto nedostatky musela firma Phönix na své náklady odstranit. Vyskytl se také jeden případ zhroucení nosné soustavy

Phönixu D.II. Celkově však byly Phönixy D.II i D.lla hodnoceny kladně, zejména pokud jde o typ D.lla se silnějším motorem. Piloti oceňovali také pevnou a robustní konstrukci letounů, která ovšem už přece jen nebyla tak pevná jako u předešlého typu Phönix D.I.

Deset letounů Phönix D.lla převzalo rakousko-uherské námořnictvo, které je označilo J.21 až J.30. Tyto stroje sloužily k obraně důležitých námořních základen, často napadaných spojeneckými letadly.

Nahoru

Obrázky
Obtisky
Obtisky
Průhledná fólie
Průhledná fólie
Stavební postup
Stavební postupStavební postup
Výlisky
VýliskyVýlisky
Výlisky